Historie

     Historie obce Řepice spadá ještě do dřívější doby, než je první zmínka zaznamenaná písemně v roce 1251  - viz výše kopie z nejstarší řepické kroniky. Autor  této kroniky Josef Žipek (1851 - 1927) byl v letech 1879 - 1910 řídícím učitelem ve škole v Řepici.

     Pro historii knihovny je určitě nejzajímavější doba lp. 1555 - 1566, kdy se na Řepici trvale usídlil Jan starší Hodějovský, bývalý královský místosudí a vytvořil zde jihočeské centrum humanistické české latinské poezie. Jak píše Arne Novák, "rád vítal učené přátele a všemožně je podporoval nejen zjednáváním titulů a úřadů, ale i dárky a příspěvky na studie. Sám byl katolíkem, ale u svých chráněnců málo se staral o vyznání náboženské". Z tohoto přátelského kruhu pochází 4 svazky příležitostné latinské humanistické poezie, které vyšly v l. 1561 -1562 pod názvem  Farragines poematum (Směs básní), jež uspořádal Matouš Collinus z Chotěřiny. Jedná se o největší a nejvýznamnější domácí básnickou sbírku 16. století.

     Jan Hodějovský měl vzácnou knihovnu už v Praze, ale při požáru pražského hradu v roce 1541 vyhořel i jeho dům. Pan místosudí se snažil ztrátu nahradit zakoupením knih po jiném humanistovi, Janu Šlechtovi ze Všehrd, pro svou knihovnu řepickou. Na řepické tvrzi se znovu těšil ze vzácné knihovny, s níž se mohly později rovnat jedině knihovny Petra Voka z Rožumberka a pana Karla staršího ze Žerotína. Z celé slavné knihovny se však mnoho nezachovalo, bohužel ani žádný katalog. Je z ní známo pouze několik knih, např v knihovně strahovské nebo v klatovském muzeu. (Citováno z publikace Řepice 750, vydané v roce 2001.)

    Jan Hodějovský z Hodějova byl i majitelem nejstaršího tištěného ex libris u nás - nechal si ho udělat roku 1536 (viz fotogalerie). Např. kniha v univerzitní knihovně v Praze má krásný, ale bohužel na celokožené vazbě částečně poškozený kodex s nádherným supralibros pana Hodějovského a vyzlaceným rokem 1541.

     V roce 2016 vzpomínáme hned několik kulatých výročí tohoto šlechtice: 6.1. uplynulo 520 let od jeho narození v Chotěřině u Milevska a 11.2. před 450 lety v Řepici před západem slunce zemřel.

   V tomto roce též můžeme vzpomenout výročí Matouše Kaliny z Chotěřiny (žil v letech 1516-1566). Humanistickým jménem se zval Collinus a byl prvním ustanoveným profesorem na pražské universitě. Udělení přídomku "a Choterina" mu vymohl pan Hodějovský, za kterým jezdil po roce 1555 na Řepici. Oba zemřeli ve stejném roce 1566 - Matouš Collinus ve věku padesáti let v Praze a Jan Hodějovský sedmdesátiletý v Řepici.

   V pražském Karolinu lze vidět vedle arkýřové kaple mramorovou náhrobní desku, kterou zhotovil Jakub Paleolog. Její fotografii můžete vidět ve fotografické příloze. Začátkem června proběhly v Kouřimi, kde se Collinus před 500 lety narodil, velké oslavy.