Historie

     Historie obce Řepice spadá ještě do dřívější doby, než je první zmínka zaznamenaná písemně v roce 1251  - viz výše kopie z nejstarší řepické kroniky. Autor  této kroniky Josef Žipek (1851 - 1927) byl v letech 1879 - 1910 řídícím učitelem ve škole v Řepici.

     Pro historii knihovny je určitě nejzajímavější doba lp. 1555 - 1566, kdy se na Řepici trvale usídlil Jan starší Hodějovský, bývalý královský místosudí a vytvořil zde jihočeské centrum humanistické české latinské poezie. Jak píše Arne Novák, "rád vítal učené přátele a všemožně je podporoval nejen zjednáváním titulů a úřadů, ale i dárky a příspěvky na studie. Sám byl katolíkem, ale u svých chráněnců málo se staral o vyznání náboženské". Z tohoto přátelského kruhu pochází 4 svazky příležitostné latinské humanistické poezie, které vyšly v l. 1561 -1562 pod názvem  Farragines poematum (Směs básní), jež uspořádal Matouš Collinus z Chotěřiny. Jedná se o největší a nejvýznamnější domácí básnickou sbírku 16. století.

     Jan Hodějovský měl vzácnou knihovnu už v Praze, ale při požáru pražského hradu v roce 1541 vyhořel i jeho dům. Pan místosudí se snažil ztrátu nahradit zakoupením knih po jiném humanistovi, Janu Šlechtovi ze Všehrd, pro svou knihovnu řepickou. Na řepické tvrzi se znovu těšil ze vzácné knihovny, s níž se mohly později rovnat jedině knihovny Petra Voka z Rožumberka a pana Karla staršího ze Žerotína. Z celé slavné knihovny se však mnoho nezachovalo, bohužel ani žádný katalog. Je z ní známo pouze několik knih, např v knihovně strahovské nebo v klatovském muzeu. (Citováno z publikace Řepice 750, vydané v roce 2001.)

    Jan Hodějovský z Hodějova byl i majitelem nejstaršího tištěného ex libris u nás - nechal si ho udělat roku 1536 (viz fotogalerie). Např. kniha v univerzitní knihovně v Praze má krásný, ale bohužel na celokožené vazbě částečně poškozený kodex s nádherným supralibros pana Hodějovského a vyzlaceným rokem 1541.

     V roce 2016 vzpomínáme hned několik kulatých výročí tohoto šlechtice: 6.1. uplynulo 520 let od jeho narození v Chotěřině u Milevska a 11.2. před 450 lety v Řepici před západem slunce zemřel.

   V tomto roce též můžeme vzpomenout výročí Matouše Kaliny z Chotěřiny (žil v letech 1516-1566). Humanistickým jménem se zval Collinus a byl prvním ustanoveným profesorem na pražské universitě. Udělení přídomku "a Choterina" mu vymohl pan Hodějovský, za kterým jezdil po roce 1555 na Řepici. Oba zemřeli ve stejném roce 1566 - Matouš Collinus ve věku padesáti let v Praze a Jan Hodějovský sedmdesátiletý v Řepici.

   V pražském Karolinu lze vidět vedle arkýřové kaple mramorovou náhrobní desku, kterou zhotovil Jakub Paleolog. Její fotografii můžete vidět ve fotografické příloze. Začátkem června 2016 proběhly v Kouřimi, kde se Collinus před 500 lety narodil, velké oslavy.

  Další významný čin pana Hodějovského byl podnět k panu Václavu Hájku z Libočan, aby napsal Kroniku českou. Král Ferdinand sepsal v roce 1539 list, z něhož cituji:                          "Však prvé než on Hájek ty knihy tisknouti dá, ráčili jsme k tomu urozeného Jana staršího Popela z Lobkovic a na Zbiroze, nejvyššího sudího dvorského království Českého, a slovutné Jana Hodějovského z Hodějova, místosudího království Českého, a Heřmana Sedleckého od Dubu, věrné naše milé, zříditi, aby na té kronice s pilností poseděli, ji bedlivě přehlédli, a což by v ní nepořádného našli, to přetrhli a vymazali. A když se to tak vykoná, tehdy tepruv on Hájek bude moci dáti tu kroniku tisknouti a prodávati svobodně. Tomu na svědomí pečeť naší královskou menší přitisknouti jsme rozkázali." 

  Kronika česká vyšla v roce 1541 nákladem 1 000 výtisků, V. Hájek ji psal v letech 1533-1539. Zařadil sem i vymyšlenou pověst o zlatém sedle paní Řepice (léta 816) a o původu obce (léta 817). Univerzitní mistr M. Collinus to oslavil latinskými verši. Nejnovější vydání je z roku 2013, vyšlo s podporou Akademie věd ČR a je to nejdražší kniha, kterou máme v Obecní knihovně v Řepici. (Viz fotogalerie)

  Pátrání o založení knihovny v obci bylo skoro jako detektivka. V 1. školní kronice se roku 1884 píše o založení obecní knihovny: Postarali se o ně řepičtí učitelé. Obecní knihovna byla otevřena 26.12.1884. Při svém otevření měla 90 děl ve 112 svazcích.  v jiném zápisu ze školní kroniky se píše: Knihovna byla otevřena 1.1.1886. Knihovníkem se stal K. Votruba. Tento knihy přijímal, půjčoval, ale nezapisoval, seznam knih nepořídil, co komu půjčil nevěděl, vybrané peníze nezapisoval, vše to dělal po sousedsku, z dobromyslnosti, že každému úplně věřil. Tím ale knihovna trpěla. To když spozoroval správce školy, ujal se knihovny sám, pořídil seznam knih. Při tom seznal, že mnoho knih bylo půjčeno a nebyly vráceny, všech aspoň 30-35 svazků. V Žipkově kronice obce je roku 1957 psáno: ...v obci se hodně čte, zvláště mladí lidé. Knihy si půjčují v místní lidové knihovně, která má samostatnou místnost v budově č.1. Knihovnicí je 20tiletá dívka Božena Masopustová, dobrá čtenářka a milovnice knih...                    Dalšími knihovníky byli: Jan Stross, pp Jarolím a Pokorný, paní Vacková, pan Turek, Karel Skalický a od roku 2006 Věra Samcová (viz fotogalerie).

  


  

© 2016 Obecní knihovna Řepice
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky